Já osobně neznám žádného muže, který by nestál o erekci. A z vlastní zkušenosti pochopitelně vím, že je jenom jedna jediná výjimka, kdy my muži o erekci nestojíme. A tou jsou situace, kdy tato není na místě v zájmu takzvaných dobrých mravů. Mně tedy zamlada vadila třeba tehdy, když mě potkala zrovna ve chvíli, kdy jsem měl vystupovat z autobusu nebo třeba jít jako puberťák k tabuli. A ani tehdy jsem vlastně v podstatě nebyl zaujatý proti erekci jako takové, ale nebyl jsem z ní nadšený proto, že jsem tušil, co by následovalo ze strany puritánské veřejnosti nebo dejme tomu spolužáků, kdyby si toho ti kolem všimli a nenechali si to jenom pro sebe.
Ale to už je dost dávná minulost. A dnes, kdy už mám takové erekce pod kontrolou, si na ně ani v nejmenším nestěžuji, stejně jako ostatní mně podobní muži. A pochvaluji si je, když mi to při sexu jde.
Ale současně se už pomalu začínám obávat toho, co už zažili mnozí jiní muži. Tedy že zřejmě přijde doba, kdy už nebude moje potence taková, jaká by měla být, a mně to tak nepůjde už ani v postelové situaci, kdy by mi to jít mělo. To víte, zub času nahlodá kdejakou část lidského těla. A čím je věk pokročilejší, tím běžnější je nějaká ta porucha erekce, která je napřed občasná a později třeba i víc než nepříjemně častá.
I když se současně nevzdávám naděje na to, že onen nepříjemný pokles potence jen tak nepřijde. Že až mi přestane přát příroda, třeba to zvládnu vylepšit nějakým tím kvalitním přípravkem na potenci. Protože už dávno vím, že tu ta možnost je. A také vím, že si tu musím vybrat spolehlivého prodejce a spolehlivý přípravek, abych se dočkal toho, o co tak stojím.
A tak už nikdy nebudu mít nechtěné erekce třeba při nějakém náhodném kontaktu s něčím nebo při letmém pohledu na nějaké krásné děvče. Ale rozhodně nepočítám s tím, že už bych to vzdal. Vzdám to teprve tehdy, až to bude beznadějné.
